Matka Země křičí, aneb pochybné komerční cíle bolsonarovy vlády - Sarava

Matka Země křičí, aneb pochybné komerční cíle bolsonarovy vlády

Stále stoupá bezútěšná síla proti „Rainha da Floresta ( Královně Pralesa )”, jak je v Brazílii někdy
nazýván duch Amazonského pralesa. O Amazonii a jejích „spiritech“ se zajímá stále více lidí po celé
zeměkouli, přičemž indiáni přináší mezi bílé bratry moudrost svého učení. Mnohá slova domorodých
obyvatel směřují k nauce “vědomého braní a dávání”, což znamená, že když si něco od „Mãe Terra“
(Matky Země) vezmu, tak jí za to dám něco nazpět. Můžeme to nazvat vědomým aktem reciprocity.
Indián si z pralesa nevezme cokoliv kdykoliv, nejdříve požádá spirity místa a Velkého Ducha o svolení.
Jeho domov je pro něj posvátným. Prales je pro indiány všeobjímajícím prostorem, který je přímá a
vítá, když se narodí, je to jejich velká máma, která je v průběhu života učí mnoha naukám a na konci
do její láskyplné náruče opět uléhají.

V brazilském amazonském pralese existuje přibližně 114 indiánských kmenů, které doposud
nepoznaly civilizaci a z vlastní vůle žijí svým tradičním životem. Proto také bohužel neví, co na ně
vymyslela brazilská vláda pod vedením nechvalně známého prezidenta Jaira Bolsonara: Předminulý
týden prošel speciální komisí pro tvorbu zákonů návrh nového zákona PL 490, podle kterého tyto
indiánské kmeny mohou kontaktovat „soukromé, národní nebo mezinárodní subjekty, pokud mají
povolení od státu“.

Co to v praxi znamená? Jak se vyjádřila Sônia Guajajara, indiánská aktivistka, v rámci otevřené
debaty Komise pro lidská práva: „Pokud si velkostatkáři, těžaři nerostů nebo šílení evangelíci podplatí
brazilskou vládu, mohou se dostat na doposud svrchované území indiánů bez jakýchkoliv zábran.“
Je třeba si uvědomit, že tyto kmeny žijí na svém území po staletí. V roce 1988, několik let po ukončení
vojenské diktatury, bylo ustanoveno přímo v brazilské konstituci, že tyto kmeny ve výjimečných
případech mohou být kontaktovány pouze antropologickými specialisty, a to po splnění řádného
hygienického protokolu. Objevily se totiž případy, kdy poté, co se tito původní obyvatelé setkali
s chřipkou, do 48 hodin zemřeli.

Schválením zákona legislativní komisí ještě není vše ztraceno. Zákon musí projít dvoukomorovým
Národním kongresem. Bohužel dolní komorou projde asi lehce, tam má Bolsonaro většinu svých
přívrženců. Šance na vrácení je v Senátu, který je sice politicky pestřejší, však snadno podplatitelný.
Pokud projde i Senátem, ještě ho může vrátit Nejvyšší soud… ale, pohybujeme se na tenkém ledě
nejistoty brazilské společnosti oslabené stále probíhající koronavirovou pandemií, totální deziluzí a
morálním rozkladem.

Prezident Jair Bolsonaro jednou řekl, že je bratrem indiánů, avšak kvalitu bratrství v jeho jednání není
možné najít. Není bratrem ten, kdo nežije nauku “vědomého braní a dávání”. Všichni jsme synové a
dcery Matky Země a Velkého Ducha, podle učení indiánů jsme všichni na této planetě příbuzní –
zvířata i lidé, jsme bratry a sestrami, ale otázkou je, zda máme morální a spirituální kapacitu se k sobě
navzájem chovat s úctou a respektem.

Proto je dobré si v tomto období vyslechnout indiány, naše bratry a sestry, kteří se nevzdávají a
připomínají, jaké jsou skutečné hodnoty. Jednou z velkých postav je již zmíněná Sônia Guajajara,
které se v mládí naskytla možnost studia, což ji předurčilo k tomu, že se stala aktivistkou bojující za
práva původních obyvatel Brazílie, indiánů. Je sice oblečená v tradičním oděvu, protože tím vyjadřuje
sounáležitost se svými lidmi, ale jazyk a způsob argumentace má mnohdy více sofistikovanější a inteligentnější než brazilští politici. Sônia trefně popisuje, v čem spočívá rasismus nejen současné
bolsonarovy vlády, ale i části brazilské populace: Pozemky se berou jako předmět zisku, něco, co lze
donekonečna drancovat a těžit. Pokud se na nich nic „neděje“, jsou to pro vládu promarněné
příležitosti. Pro indiány je země posvátná, protože si uvědomují, že bez ní nemohou existovat. Pro
vládu jsou indiánská území neproduktivní, pro indiány jsou naopak zdrojem života.
V době, kdy se celý svět vážně zabývá globálním oteplováním a klimatickými změnami, bolsonarova
vláda se stará jen o momentální zisk, není strategická, nezajímá se o kvalitu života svých lidí, natož
třeba okolního světa, který Amazonie také ovlivňuje.
Sônia také správně připomíná, že území, na kterém žijí indiáni, nejsou přímo jejich, mají je jen
v exkluzivním užívání. „Mãe Terra (Matka Země)“ je indiány uctívaná a umí ji naslouchat. Proto
upozorňují, že Matka Země křičí prostřednictvím různých katastrof od povodní, přes tornáda a
požáry, protože jsme vychýlení z rovnováhy. Vláda to však neslyší a chce jazýčky vah ještě více
rozkolísat.

Zajímavé je, že vláda mluví o indiánech jako o chudácích, kteří žijí v nedůstojných podmínkách. Ale
Sônia připomíná, že je to jejich volba žít tradičním životem a rozhodně se za chudé nepovažují. Žijí v
náruči „Mãe Terra ( Matky Země)” a ta jim přináší mnohá bohatství skrze tradice, rituály a přírodu.
Indiáni chtějí žít na svých územích dále svým tradičním životem a praktikovat své posvátné rituály.
Nechtějí žít jako bílí bohatí Brazilci – ve velkých domech ve městech. Velkým problémem bílých je to,
že si myslí, že indiáni chtějí to samé, ale indiáni chtějí pouze respekt. Respekt ke svému odlišnému
životnímu stylu.

Něco vám to připomíná? Nakolik i my, v české kotlině, máme problém respektovat jinakost, jiné
názory? Velký problém nastává, když rasismus, arogance a bezuzdný komerční přístup jsou
poznávacím znamením prezidentů a vedoucích politiků. Bohužel na rozdíl od českých politiků
současné rozhodnutí brazilské vlády o PL 490 ovlivní klimatické podmínky na celé planetě a zřejmě
zahubí i poslední indiánské kmeny, které žijí v izolaci svým tradičním životem. Například v Peru zákon
tohoto typu už dávno platí, a proto některé původní kmeny migrovaly do Amazonie brazilské. Teď už
ale není, kam by odešly.

Je skutečností, že indiáni pomalu odcházejí? Že jejich esence opouští společné vědomí a odchází z
„Mãe Terra ( Matky Země)”? Tito naši starší bratři jsou v plném propojení s Amazonií, takže jestliže
zmizí Amazonský prales, zmizí i indiáni.
Indiánský duch a jeho archetyp zůstane v nás a naších srdcích, budeme se s ním moci setkávat v
nauce, rituálech a tradicích, vždy tu bude s námi. Ale nyní jsou tu ještě právoplatní nositelé tohoto
ducha, této moudrosti a doslova bojují o svůj domov, o „Mãe Terra ( Matku Zemi)”, provolávají
modlitby k „Rainha da Floresta ( Královně Pralesa )”… S pohledem upřeným k nebesům volají sílu
Velkého Ducha.

Pojďme z hloubky našich srdcí volat s nimi, modleme se za „Mãe Terra ( Matku Zemi)” a naše bratry a
sestry indiány.

Lucie Havlínová & Kateřina Marková

Tento článek byl publikován v srpnovém čísle časopisu Regenerace (2021).

Podělte se o své myšlenky